120 dní na výměnu nebo vrácení zboží
99 % zákazníků doporučuje obchod
Přes 150 000 kusů spodního prádla ihned k odeslání

CO NA SEBE PROZRADIL TALENTOVANÝ UMĚLEC LUBOMÍR KUČA? #DEAFMESSANGER

Uveřejněno: 2019-04-12 19:48:37
Kategorie: OSOBNOSTI , TIPY

Máme tady další týden a to znamená jediné - rozhovor se zajímavou osobností. Tentokrát jsme pro vás vyzpovídali talentovaného umělce a majitele značky Deafmessanger. Lubomír "Kučin" Kuča nám na sebe prozradil mnoho zajímavých informací, tak se pohodlně usaďte a jděte na to.

Dobrý den Lubomíre, začneme klasickou otázkou – jak se vám momentálně daří?

No já bych řekl, že velmi dobře. Myslím, že je to tím, že už není taková zima. Já vím, počasí je takový to hloupý konverzační téma, ale já to myslím vážně. Strašně rád teď trávím čas venku. Příroda se pomalu probouzí a s ní vlastně i lidé. Mám pocit, že jsou veselejší a vůbec takoví živější.

Navíc teď pracuji na sólové výstavě, a tak mám hlavu plnou nápadů a spoustu času trávím jejich realizací. Takže je to pro mě teď hodně kreativní období.

      

Než se dostaneme ke vzniku značky Deafmessanger, kdo vlastně jste? Vaše umělecká stránka je zřetelná, proto mě zajímá, jaký máte příběh?

Kdo jsem? Je mi 38 let. Bydlím v Praze. Rád cestuji. Proč zmiňuji právě cestování? Dost úzce to souvisí s tím, co dělám a s tím, jak jsem začal. V roce 2001 jsem strávil půl roku v Seattlu. Tam jsem se seznámil se street art. V naší čtvrti jsem ho viděl často. Většinou se jednalo o politický street art. Právě tam jsem se seznámil se šablonami. Bavilo mě, jak jednoduchá ta technika je a jak se s ní dá snadno a rychle dostat nějakou myšlenku k lidem. Bavilo mě, že pomocí šablony můžeš oslovovat lidi ve veřejném prostranství, které je jinak znečištěno všudypřítomnou reklamou. Když jsem se potom vrátil domů, tak jsem sám začal vyřezávat šablony. Bavilo mě naučit se ten proces. Přijít si na to, jak se vlastně šablona vyrábí. Do jakého materiálu ji nejlépe vyřezávat a jak ji potom nasprejovat, aby fungovala tak, jak má. Teprve později jsem začal sprejovat na papír a pomocí šablony jsem začal vytvářet obálkydeníků.

   

Pokud se nemýlím, je to kolem třinácti let, co jste začal s tvorbou nyní velmi populárních deníků a diářů. Můžete nám popsat, jak značka Deafmessanger vznikla? Proč zrovna Deafmessanger? Byl začátek těžký?

Začal jsem v roce 2005. V té době jsem pracoval jako terapeut v keramické sociálně-terapeutické dílně. Po práci jsem někdy zůstal v dílně a řezal šablony. Bylo tam hodně prostoru, a tak to bylo jednoduší, než to dělat doma. Jednou mě napadlo, že si vyrobím deník. Potřeboval jsem do něčeho psát a nebavily mě ty konvenční z obchodu. Rozhlédl jsem se po dílně a v jedné skříni našel spoustu starého papíru. Dokonce tam byla vazačka na papír. Nejdřív jsem vyrobil několik desek. Měl jsem spoustu šablon, a tak jsem zkoušel, která mě bude bavit nejvíc. Nakonec jsem vyrobil 5 deníků, ačkoliv pro sebe jsem potřeboval pouze jeden. Ty přebytečné 4 jsem vzal, po cestě z práce se zastavil v jednom malém obchodě a zeptal se, jestli by je nechtěli zkusit prodávat. Měl jsem opravdu štěstí. Klukovi, který tam pracoval, se líbily a řekl, že to zkusí. Ještě ten večer mi volal, ať přinesu další. Prý tam byli nějaký Němci a všechny koupili. Takže jsem vyrobil další. Jelikož se prodaly také, tak jsem zkusil oslovit i jiné obchody. Najednou jsem si uvědomil, že bych chtěl vyzkoušet, jestli by z toho nemohl být full-time job. Seknul jsem s prací a „výrobu“ přesunul do svého malého pokoje ve sdíleném bytě. Později jsem jel za kamarády do Berlína a oslovil několik obchodů i tam. Stejně tak o měsíc později v Londýně. Je skvělý, že 3 obchody, co jsem tehdy našel, stále máme. Tedy stále v nich i po těch 13 letech prodáváme. Později jsem přesunul dílnu do sklepních prostor tetovacího studia Tribo, tam jsem několik let deníky vyráběl, než jsem se přestěhoval do většího. Dnes už „za obchody“ cestuji podstatně méně. Mám 2 děti, a tak je vše na větší plánování než dříve. Proč zrovna Deafmessanger? No musel jsem vymyslet jméno značky, pod kterou by se deníky vyráběly. Tehdy mě fascinovala subkultura bike messengerů, a tak jsem chtěl v názvu messenger. A jelikož jsem nahluchlý, tak jsem tam chtěl deaf jako hluchý. Když jsem to napsal na papír, tak jsem si říkal, že by bylo vtipný nahradit E za A. Aby z deafmessEnger vzniklo deafmessAnger. Teď toho rozhodnutí trochu lituji. Lidi nás hledají pod jménem deafmessenger a třeba na instagramu jsou občas naše produkty označeny „špatným“ hashtagem. Nemyslím si, že byly začátky nějak obzvlášť těžké. Byly vlastně fantastické. V krátké době jsem sehnal několik obchodů, které mé deníky chtěli prodávat. Užíval jsem si, že každý den nemusím vstávat podle toho, jak mi zazvoní budík. Že mám najednou svobodu, o které jsem dřív ani nesnil. To už se teď taky trochu změnilo.

   

Již po prvním nahlédnutí do vaší tvorby jsem cítil, že jsou produkty vyloženě oduševnělé, osobité a rozhodně působí nepovrchně. Každý si může vybrat téma, které mu je sympatické. Otázka však je, kde berete inspiraci a celkově motivaci?

Když jsem začínal, tak těch motivů tolik nebylo. Za ty roky jsem jich udělal nespočet. Ne, že by byly dodnes všechny k dostání. Každý ten motiv má nějakou životnost podle toho, jak mě/nás baví. Pár motivů už máme opravdu dlouho, ale jsou i takové, které jsem nasprejoval 10krát a šablonu vyhodil. Inspirace se dá čerpat všude. Třeba minulý rok jsme ve studiu popíjeli asi čtvrtou kávu a řekl si, že je na čase udělat nový kávový motiv. Vitakr (kolega) vzal foťák a vyfotil, jak do hrnku nalévám kávu z moka konvičky. Použili dávno používaný (ale přesný) nápis „coffee saves my life“ a nový motiv byl na světě. Teď máme v tisku nový design - list monstery a nápis „monstera is the new black“. Rostlinu jsme vyfotili v krásné vinohradské tržnici – tam mají fakt velkou monsteru. No a tím nápisem poukazujeme na to, jak je ta rostlina v poslední době trendy. A nemyslím to ve špatném. Sám jsem jí pořádně přišel na chuť až s její popularizací. A takhle „nahodile“ vzniká většina našich motivů.

Pod Deafmessanger nespadáte pouze vy, můžete nám představit vaše kolegy a okolnosti rozšíření teamu.

Před nějakými 8 lety se mnou začal pracovat Víťa. Znám ho už od dětství a je to můj nejlepší kamarád. Byli jsme dost nervózní z toho, že to odskáče naše přátelství. Spousta lidí mě od toho odrazovala, ale jsem moc rád, že jsem si to nenechal rozmluvit. Je s ním radost pracovat. Je kreativní, dělá super fotky a kamarádství nám zůstalo. Za tu dobu jsme 2krát vyrazili do Indie, aby naše potkávání nesouviselo pouze s prací. Za nějakou dobu pro nás začala pracovat taky moje přítelkyně Luisa - stará se o komunikaci, řeší objednávky a fakturace pro obchody za našimi hranicemi. Ještě s námi pracuje Pavel. Dělá profesionálně MMA, a tak je dobrý na vymáhání dluhů (to je samozřejmě žert). Vlastně, když na to teď koukám, tak jsme docela zajímavá partička.

   

Jak takový diář či blok vzniká? Je to časově náročné?

Pro každý deník vybíráme vklady, které se do něj dají. Jedním z nejdůležitějších rysů naší tvorby je právě obsah deníku. Do každého vkládáme staré tiskoviny, pohlednice, dopisy, staré fotografie. To podle toho, co máme zrovna k dispozici. Něco děláme sami a část předáváme sociálně - terapeutické dílně Hvězdáři, která spadá pod pražský Fokus. Klienti dílny pro nás vážou deníky, do kterých podle našeho vzoru vkládají výše zmíněné „poklady“. S Fokusem spolupracujeme téměř od začátku fungování naší značky a jsme jim moc vděční za práci, kterou pro nás dělají. U nás v dílně vytváříme hlavně desky na deníky. Některé jsou sprejované přes šablony, některé tištěné sítotiskem. Následně bloky vlepujeme do desek. Ještě je vybavíme poutkem na tužku, textilní záložkou a gumičkou, kterou se dá deník zajistit proti otvírání. No a pak může jít deník k zákazníkovi. Je to časově docela náročný proces, ale přesně na minuty ho spočítaný nemáme. (smích)

    

Veškeré produkty jsou výsledkem recyklace, co to vlastně v rámci vaší tvorby znamená?

Jak už jsem napsal výše. Do každého deníku přidáváme vklady, které většinou pochází z blešáku nebo přímo z ulice, kde je najdeme vyhozené v kontejneru. Občas se taky někdo ozve, že vyklízí půdu po babičce a pošle bednu plnou Rudého práva z 50. let. Obecně se jedná o staré noviny, pohlednice, dopisy a fotografie. Pro naši tvorbu používáme i staré módní časopisy. Z jejich stránek děláme například kapsy deníků. Spotřebujeme jich docela dost. Takže nám minulý rok vytáhl trn z paty pan Jura, kterého potkáváme na Vinohradech. Po cestě do práce jsem ho míjel, když se prohrabával kontejnerem na papír. Oslovil jsem ho, jestli bychom od něj mohli odkupovat časopisy, které takhle najde. Zastavil se u nás ve studiu, tam jsme mu ukázali o co přesně máme zájem a domluvili si cenu za odkup. Týden poté přišel s plnou ikea taškou. Skvěle pochopil, které časopisy nosit, a které bychom nevyužili. Od té doby se jednou za měsíc zastaví. Z téhle spolupráce máme velkou radost a skvěle se hodí do naší „firemní“ politiky. Takže používání starých tištěných materiálů je jedna forma recyklace. K výrobě deníků a diářů používáme recyklovaný papír. Před několika lety jsme vytvořili nový produkt a to jsou puzzle, které prodáváme v netradičním balení. Ze staré sprejové lahve jsme odřezali dno a vznikla tak taková krabička, do které ukládáme prodávané puzzle. Z tohohle produktu máme opravdu radost. Protože se nám tak podařilo zrecyklovat náš vlastní odpad.

Jaké další produkty krom diářů a bloků prodáváte? Na který produkt jste nejvíce pyšný?

Přání, pohlednice, puzzle, obaly na knížky, tašky. Pro Kafkovo a Muchovo muzeum děláme plakáty a záložky na knížky. Myslím, že jsem nejvíce hrdý právě na zmiňované puzzle.

    

Řekněme, že bych chtěl diář s obálkou vyloženě mého milovaného kocoura, je to možné? Děláte produkty na zakázku?

V poslední době takové produkty neděláme, protože na ně nemáme čas. Pokud ano, tak použijeme fotografii, kterou nám zákazník pošle a tu nalepíme na obálku deníku. Pokud bychom každý motiv dělali šablonou, tak by to zabralo hromadu času a deník by byl hodně drahý.

Produkty na zakázku děláme, ale máme nastavené minimální množství. Dělali jsme už spoustu zajímavých projektů. Deníky pro několik neziskovek jako je např. Člověk v tísni nebo Sea Shepherd. Dále nějaké filmy např. Child 44 nebo seriál HBO Terapie a samozřejmě jsme vytvářeli deníky na zakázku i pro nějaké firmy.

   

Kde se dají produkty zakoupit?

V Praze je několik obchodů, které naše zboží prodávají. Např. Parazit, Mama Coffee, Luxor na Václavském náměstí, Globe nebo DOX. V Německu máme několik obchodů v Berlíně, Hamburku, Frankfurtu,… Dohromady prodáváme asi ve 40 obchodech. Asi nejexotičtější destinací, kde nás najdete, je třeba Beirut.  Dále prodáváme v našem online obchodu: www.deafmessanger.com

    

Nyní trochu osobnější otázka. Všiml jsem si, že letos se po velkých diářích vyloženě slehla zem, což značí úspěch. Jsou výsledky prodeje výraznější oproti předešlým letem? Čekal jste před dvanácti lety, že dosáhnete takového úspěchu? Jaký je to pocit?

Ano, velké diáře se nám rychle vyprodaly. Posledních pár let se naše prodeje zvyšují, ale ne nějak závratným tempem. Prostě tak nějak poklidně narůstají. Co se týká prodeje v našem online obchodu, tak tam se nám v posledních 3 letech prodeje zvýšily hodně. Objednávky přicházejí od českých i zahraničních zákazníků. Hodně velký zájem o naše produkty pochází z Německa, potom USA, Kanady, Anglie, Itálie, Holandska (a občas překvapí i zásilka do Malajsie nebo Japonska). Co se týká úspěchu, tak moc nevím, co o tom říct. Asi jen to, že jsem strašně rád, že se nám daří, a že o naše produkty je takový zájem. A taky, že si dlouhodobě držíme místo na trhu – což je často obtížné. Vydržet 15, 20, 30 let je prostě komplikovanější, než jednorázový úspěch.Hlavně když si člověk uvědomí, jak velké konkurenci čelí.

Věnujete se i projektům mimo Deafmessanger?

Teď momentálně se učím pracovat na soustruhu. Děsně mě baví práce se dřevem, a tak jsem si pořídil starý, jednu tunu vážící soustruh. Hlavním cílem je nenechat se kusem dřeva, který se v něm točí, zabít. Zatím se mi to daří. Také se mi podařilo vyrobit několik hezkých objektů. Snad nepoleví ten drive, který teď mám. Chtěl bych realizovat několik projektů, ale k tomu musím opravdu dobře zvládat techniku soustružení.

   

Co můžeme od značky Deafmessanger čekat do budoucna? Je zde nějaký sen či záchytný bod ke splnění?

V letě do našeho sortimentu přidáme skicák velikosti A4 a malé reportérské deníky. Zejména na ty se moc těšíme. Plánujeme je již dlouho a teď zrovna pracujeme na prototypu. Vypadá to slibně, a tak by měl jít brzy do výroby.

A sen? S kolegou Víťou bychom chtěli oba více makat se dřevem. Máme nápady na výrobu nábytku. To je ale zatím opravdu jen sen. Ale sny jsou důležitý, je to motiv k práci a někdy se možná splní.

   

Jsme eshop se spodním prádlem, proto se samozřejmě musím zeptat, jaké prádlo upřednostňujete?

  Boxerky.

   

A co spodní prádlo na protějšku?

 Body.

Oblíbená značka?

U mě: Erlich

U přítelkyně: Muchacha z Berlína nebo American Apparel

      

Ranní rituál?

Kafe.

     

Tři věci, bez kterých neopustíte byt?

Pusa od dětí a přítelkyně, telefon, klíče.

Oblíbená hudba?

V poslední době všechno možný. V práci si pouštím hardcorový kapely (z 90.let – pozn. Víťa), metal i R’n’B.

   

Jaký je váš oblíbený seriál/film?

Seriál: Handmaid's tale, Twin peaks,…

Film: Spotlight, Blade runner, Sicario,…

   

Když nepracuju, tak… 

…trávím čas s rodinou - s přítelkyní Luisou, synem Theodorem a dcerou Elizou.

   

Vypadáte skvěle, jak se udržujete ve formě? Nějaké tipy? 

Jejda. Před chvílí jsem se viděl v zrcadle, ale skvěle vypadající jsem si nepřipadal. Ale děkuji za kompliment. Co dělám? Čas od času cvičím, ale upřímně bych měl cvičit mnohem více.

   

Kde vás lidé mohou sledovat?

FacebookInstagram a webové stránky 

Děkuji za rozhovor a přeji krásný den + samozřejmě nekonečný úspěch.

Já moc děkuji za prostor a přeji krásný den. 

AUTOR: Matěj Kašpar

Deafmessanger, Vitakr Hura

Související produkty

Související články

Sdílejte tento článek

Zobrazit všechny komentáře (13)

ComedyBoy


2019-08-24 17:59:30

vypadá funny

Jirka


2019-08-13 22:53:21

Pán mě hodně překvapil, měl jsem úplně jinou představu o něm.

Dita


2019-05-22 12:37:14

Což ty diáře, ale hlavně pan umělec je sexy!'

Martin Karas


2019-04-21 18:12:13

Hustý. Až budu na dovolené v Beirutu, tak se stavím.!

Dalibor V.


2019-04-21 18:02:11

Článek se mi líbil, doporučuji.

Bořek


2019-04-21 17:34:26

Ranní rituál máme skoro stejný, já si dávám rovnou double espresso.

Lucie Švandová


2019-04-21 17:13:26

Přečteno s šálkem horké čokolády, moc se mi to líbilo a informace mě překvapili.

Jindra


2019-04-21 16:57:44

Bylo to čtivé, díky za článek :)

Vendula Diblíková


2019-04-21 16:48:21

Nejvíce mne potěšila první věc bez které neopustí byt :) Každý chlap by si to měl přečíst!

Jan Sýkora


2019-04-21 16:39:46

Hodně dobrý

Vítek


2019-04-21 16:13:35

moc informaci na me, ale jinak good

Barbora Kadeřábková


2019-04-21 15:47:50

Souhlasím s Tomášem, hodně propracovaný článek, kéž by jich bylo víc.

Tomáš Štecher


2019-04-21 15:00:31

Wau, prosím více takových zajímavých článků.

Přidat komentář


Jsme Trenýrkárna.cz

Jsme největší český e-shop s pánským spodním prádlem, ale máme i dámské spodní prádlo. Vybrat si u nás můžete z více než 150 000 ks spodního prádla skladem. Vyberete si od českých až po světové značky spodního prádla za rozumné ceny. Trenky, boxerky, spodní prádlo pro páry, prostě co vás napadne. Pokud můžeme doporučit, určitě se podívejte na českou značku Styx, jejíž kompletní výroba je přímo v České republice. A to není vše, jistě vás zaujme i široký výběr velikostí spodního prádla a to až do 10 XL. Není tajemstvím, že nás to co děláme baví a to již přes 10 let.


100% hodnocení
3 515 recenzí

99% hodnocení
7 852 recenzí